Pohádkový zámek Neuschwanstein - dominanta bavorských Alp

Zámek Neuschwanstein skýtá obrázek jako z pohádky. Štíhlé bílé věže se majestátně vypínají vysoko v bavorských kopcích. Budí dojem, že zde stávalo středověké sídlo krásných princezen a udatných rytířů. Ve skutečnosti se jedná o stavbu poměrně novou. V 19. století jej nechal vybudovat Ludvík II. jako útočiště a netradiční scénu pro díla Richarda Wagnera. Dnes by ze stavby zřejmě neměl radost žádný architekt. Celý komplex totiž tvoří směsice různých nenavazujících stylů.

Šílený král Ludvík II.

Ludvík II. byl velkým podivínem již od mládí. Jeho mladická výstřednost v oblékání a nadšení pro divadlo a fantastické představy byly jen začátkem jeho útěků od reality. Již od mlátí byl uchvácen německou mytologií. Říká se, že se dokonce ztotožnil s postavou bájného Lohengrina. Jakmile uvedl Wagner svou operu Lohengrin, mladý následník trůnu sršel nadšením. O tři roky později, ve věku 18 let, nastoupil na trůn a jeho prvními vladařskými kroky bylo povolat Wagnera do Mnichova, splatit jeho dluhy a stát se tak jeho štědrým mecenášem. Ludvík dokonce nechal vybudovat na vysokém skalnatém vrchu v bavorských Alpách pohádkový zámek Neuschwanstein, kde se měl konat festival Wagnerových děl. Bylo nad slunce jasné, že o reálné panování má mladý následník trůnu jen pramalý zájem. Začalo se říkat, že se zbláznil, že nemá smysl pro realitu. Začaly jej ovládat iluze a vidiny a s postupujícím věkem bylo pro něj prý těžké rozeznat fantazii od skutečnosti. Na sklonku života se úplně zbláznil. Byl zbaven svéprávnosti a tím i trůnu. Král měl být na svém zámku Neuschwanstein zatčen a odvezen do domácího vězení na zámek Berg. První zatýkání bylo z pohledu krále dosti úsměvné. Uvězněna byla totiž zatýkací delegace. Podruhé však nepochybila a král se ocitl pod dohledem psychiatra Guddena. Za nejasných okolností byli oba objeveni mrtví v Starmberském jezeře na jedné ze svých večerních procházek. Záhada jejich utonutí nebyla nikdy objasněna.

Pohádkový Neuschwanstein, Linderhof a Herrenchiemsee

Předtím než byl panovník zbaven moci, využil své pozice k velkým budovatelským počinům. Nejvýznamnější doklad jeho barevné představivosti a fantazírování je právě zámek Neuschwanstein u bavorského Füssenu. Zejména na architekty působí ale stejně rozporuplně jako postava samotného bavorského krále. Zámek na vás může působit nepřirozeně jak zvnějšku tak zevnitř. Interiéry zdobí směsice prvků stylů maurského, gotického a barokního. Uprostřed této změti je umístěn trůnní sál v byzantském stylu a důmyslně nasvícená velká pěvecká hala. Právě ta byla určena pro předvádění Wagnerových oper. Zámek zároveň užíval i požitků moderní doby. Nový vytápěcí systém a tekoucí studená i teplá voda v kuchyni byly samozřejmostí. Na svou mohutnost byl vystavěn v rekordním čase. Od roku 1869 trvala celá výstavba 17 let. Méně potěšila královské ministry suma, kterou musela pokladna vydat na radovánky krále. 12 milionů marek stála tato kratochvíle. A nebyla jediná. Vystavět nechal Ludvík ještě zámek Linderhof a později Herrenchiemsee. Tento jezerní zámek však pro svou nákladnost nebyl nikdy dokončen.

Láká Vás dovolená v Bavorsku? Zajímavé nabídky jsou zde