Magické skalní město Petra - pozoruhodný div světa

Podle Bible nese jméno Sela, Arabové ji nazvali Mojžíšovo údolí. Známá je z plakátů cestovních kanceláří a z filmu Indiana Johnes. Pro svou jedinečnost byla zapsána na seznam světového kulturního dědictví Unesco už v roce 1985. Kdo projde Súqem - vstupním kaňonem ocitne se rázem ve světě pohádkových skalních chrámů hrajícími duhovými barvami - v Petře.

Do zapomenutého města jedinou cestou - soutěskou Súq

Vaše cesta do Petry musí nutně začít před úzkou průrvou - světově proslulou soutěskou Súq měřící 1200 metrů. Tento kaňon byl od věků totiž jedinou přístupovou cestou, která Nabatejcům umožňovala chránit přístup do města. Skály zde odstupují od sebe 2-5 metrů a jsou vysoké 200 metrů. Stěny tvoří bizardně tvarovaný červený pískovec s tmavým žilkováním, jež umožňuje poutavou hru barev ve slunečním světle. U konce soutěsky se skály rozestupují a jako zjevení působí sluncem ozářená nádherná fasáda hrobky Kaznek. Pravděpodobně byla určena králi Aretovi 3. Dnešní název pochází z arabštiny a znamená ,,pokladnice". Fasádu této pokladnice tvoří sochy bohů a mytologických postav. Jediná Nabatejská hrobka, která se nachází ještě před vstupem do soutěsky je Obeliskova hrobka. Fasádní ulici tvoří soustava 40 skalních hrobek a v jedné z nich se nachází v prvním patře i zádušní kaple. Původní obyvatelé si vytesali do skály i divadlo pro 3000 diváků, které v roce 106 n.l. Římané rozšířili až pro 8500 diváků. Horní terasy měly i pokoje (lóže).

Architektonické krásy Petry

Na vrcholu hory Madbah jsou nabatejské obelisky, které představují bohyni Al-Uzza a boha Duzhara. Prováděly se zde i zvířecí oběti. Pod touto horou je několik dalších pozoruhodností známých pod názvem Wádí Muthlym. Je to například Lví fontána s 5 m dlouhou a 2,5 m vysokou sochou lva. Soustřeďovala se zde voda, která byla následně odváděna do cisterny u tzv. ,,Zahradní hrobky". Postupně budete procházet kolem dalších hrobek - Římské, Renesanční, Zlomoné, Lví a Palácové, kde byli pohřbíváni nabatejští králové. Najdete zde zbytky nabatejského paláce Az-Zantur a římskou kolonádu, která s šířkou 6m vyplňovala ústřední prostor města. Na místních stavbách tedy můžete zde v Petře obdivovat prvky helenské, egyptské i asyrské architektury.

Petra - zapomenuté centrum starověkého Blízkého východu

Petra byla hlavním městem Nabatejců. Byli to kočovní obchodníci, kteří dodávali velkým říším žádané suroviny jako kadidlo, šafrán, myrhu, kardamon, pepř, skořici, zázvor. Jejich karavany spojovaly přístavy Arabského poloostrova s Středomořím, Persií, Mezopotámií. Kolem roku 600 př.n.l. vystřídali pravděpodobně Edomity, kteří tady sídlili už kolem roku 1200 př.n.l. Za krále Aretase 3. dosáhlo město největšího rozkvetu. Ten také uchránil Petru před římských vojskem, když ji i blízké okolí vykoupil u Pompeia. Petru nakonec Římané v roce 106 n.l. připojili do provincie Arabia a ve 3. století se stala hlavním městem římské provincie Palestrina Tertia. V letech 363 a 551 zemětřesení poničilo město a po následné muslimské invazi v 7 století byla Petra zapomenuta. Až v roce 1116 král Baldvin I. tady nechal vystavět dva křižácké hrady. Ty byly ale záhy opuštěny. Petra upadla v zapomnění, dokud ji v roce 1812 neobjevil švýcarský badatel J.L. Burckhardt. Odborný průzkum byl zahájen až v roce 1929 a dosud ještě nebyl prozkoumán celý areál města.