Nejen za pejsky do japonské Akity

Nejedná se pouze o označení psího plemene, které odtud samozřejmě rovněž pochází. Pod názvem Akita rozumíme také jednu ze 47 prefektur a označení jejího hlavního centra ležící na severozápadě největšího japonského ostrova Honšú. A co se dá od této prefektury očekávat? Jako v celém Japonsku se i zde prolíná bohatá historie a tradice s vysokým technologickým pokrokem. Vydejme se spolu za touto zajímavou směsicí.

Akita - centrum stejnojmenné prefektury

Současné hlavní město bylo založeno poměrně nedávno - až v roce 1889. V roce 1871 zanikl po reformách Meidži systém územních celků “han”, které představovaly léna feudálních vládců. Rod Satake tak přišel o své panství včetně akitského centra a éru Edo zde připomíná už jen hrad Kubota na vyvýšenině ve středu Akity. Během druhé světové války patřilo město k jedněm z posledních bombardovaných japonských míst, než císař Hirihito vyhlásil kapitulaci. Po válce se začalo město rychle rozrůstat. Dnes patří k moderním japonským metropolím.

Oblast malebných rýžových políček

Ve znaku si Akita nese symbol stromu, ohně a pole. Kombinace stromu a ohně představuje podzim, a tak japonský název Akita znamená “podzimní pole”. Tento název v případě Akity vypovídá o ledasčem. Po celé oblasti prefektury jsou rozesety rýžová a jiná políčka. Jedna z nejúrodnějších oblastí se rozléhá kolem řeky Shizukuishigawa.

Za odpočinkem na břeh jezera Tazawa-ko

Ke stromům místní nemají také daleko. Na hranicích s prefekturou Miyagi se v tichých lesích skrývá nejhlubší japonské jezero Tazawa-ko hluboké 423,4 metrů. Břehy jezera jsou vyhledávaným místem obyvatel prefektury k víkendové relaxaci. Většina z nich spojí přitom pobyt ve stínu nádherně kvetoucích sakur obepínající břehy jezera s návštěvou zdejšího chrámu Gozano-ishi na severním okraji Tazawa-ko. Za pouhých sto jenů zde získáte do lístečku vetkanou předpověď vaší budoucnosti. Dámy si rády vyrazí za nákupy nebo podniknou výletní plavbu kolem jezera a cestou se zastaví u sošky princezny Tatsuko, která se stala bohyní celého jezera. Jiní preferují raději místní stylový pivovar. Nutno poznamenat, že japonské pivo není vůbec špatné. Směle může soupeřit s tím evropským. Rozhodně se nedá říci, že by Japonci zůstávali pouze u svého saké. Z alkoholických nápojů ostatního světa nepřišli na chuť pouze vínu. Jinak zde bez potíží seženete cokoliv si umanete.

Tajemství ”Aktiského psa”

A jak je to s tou psí rasou? Historie společenského psa Akita inu sahá až do počátku 17. století, kdy byl jeho předchůdce Akita Matagis používán na lov medvědů. “Akitský pes” byl za druhé světové války téměř vyhuben. Všichni psi byli v té době konfiskováni pro vojenské účely. Zbylo jen těch pár šťastlivců, které vypustili majitelé raději do lesů. Dnešním chovatelům se podařilo očistit rasu a vytvořila novou, čistou linii, takovou jakou známe dnes. Na území Akity však tahoto pejska uvidíte jen zřídkakdy.