Krvavé divadlo - Římské Koloseum

Symbolizuje moc, neporazitelnost, ale také bolest a smrt. Neexistuje snad jediný turista, který by navštívil Řím, aniž by si tento nový div světa neprohlédnul. Římské koloseum je jednou z nejznámějších a nejvýraznějších antických památek. Ačkoliv se dvě třetiny krvavého divadla nedochovaly, působí stále velkolepým dojmem. Dominuje centru Říma. Nachází se na východním konci Via dei Fori Imperiali. Snadno se sem dostanete z hlavního nádraží nebo od stanice metra Colosseo.

Vespasianovo nebo Nerovo Koloseum?

V Římě se před započetím stavby Kolosea nacházelo hned několik amfiteátrů. Velký požár v roce 64 n.l. byly mnohé poničeny a bylo zapotřebí postavit nové, mohutnější. A tak císař Vespasianus nařídil výstavbu amfiteátru, který by předčil všechny stávající. Amfiteátr měl nést jeho jméno. Jeho přání se však nesplnilo. Od 8. století je Flaviův amfiteátr nazýván Koloseum. Své jméno získalo zřejmě podle kolosální sochy císaře Nerona. 36 metrová socha měla po vzoru Rhodoského kolosa navždy zachovat slávu panovníka. Socha stála nedaleko, a když Vespasianus na místě Nerova umělého jezírka v proslulém Zlatém domě nechal vystavět svůj amfiteátr, sochu ušetřil, pouze jí dal vyměnit hlavu a přejmenoval ji po Apollónovi. Nero si tak svou slávu uchoval a přestavby účinně pomstil.

Důmyslná stavba

U Římanů byly amfiteátry velmi oblíbené. Je to jejich vynález. Každý vždy tvoří elipsovitý půdorys obklopený řadami za sebou jdoucích sedadel. V bezpečí tak diváci mohli sledovat nervydrásající souboje. S nadšením odtud pozorovali boje gladiátorů s divokou zvěří nebo zápasy silných mužů bojujících podle určených pravidel na život a na smrt. Koloseum mělo podle kalendáře z roku 354 pojmout 87 000 lidí. Odborníci dnes počítají s 50 000. Podle sociálního statusu byla rozdělena sedadla, kam se jednotlivé vrstvy mohly usadit. Na severním a východním konci byly umístěny boxy pro římského císaře a nejvyšší smetánku. Měli odsud nelepší výhled do arény. Na stejné úrovni, ale na křídlech, seděli senátoři. Na některých kamenech si můžete všimnout jejich vyrytých jmen, kterými si pravděpodobně rezervovali místo. Před sluncem návštěvníky dokonce chránily hedvábné plenty, které mohly být kdykoliv pomocí složitého mechanismu roprostřeny.

Zvláštní osudy Kolosea

Odhaduje se, že na jevišti zemřelo kolem 400 000 lidí. Za veřejné hry diváci neplatili. Potřebovali pouze žetony s čísly sedadel. Nepořádaly se zde pouze klasické zápasy gladiátorů a venatio - lov divoké zvěře. Konány byly i naumachie - stylizované námořní bitvy, popravy, rekonstrukce známých bitev a bojové hry založené na mytologii. Roku 404 zakázal gladiátorské hry císař Honorius. Koloseum postupně sloužilo k obývání, sněmování či jako pevnost. Častá zemětřesení a krádeže kamenů z Kolosea učinily zříceninu. Dodnes vede papež do Kolosea na velký pátek křížovou cestu.